Skladatelovo
pero škrábalo po papíře a Notová osnova se plnila hudebními značkami. Taktové
čáry, Noty G, A, D, F a znovu A. Houslista a Flétnista se dívali Skladatelovi
přes rameno a jen přikyvovali. Na konec zápisu ještě Repetice a Taktová čára.
Houslista se podíval na papír a p...
Plzeň, Prosinec 2001
Zdravotní sestra Modřanská pojídala bílý jogurt a sledovala noční reprízu jakéhosi rodinného seriálu. Má ráda noční směny. Na lůžkovém oddělení interny je většinou klid, nikdo jí moc nerozkazuje, a tak může v pohodě sledovat televizi...
Ten den sněžilo a mrzlo až praštělo. Mráz si kreslil bodlákové listy na vše skleněné a světla z oken se snažila proniknout do té zvláštní mrazivé tmy. Bylo pár dní po novém roce a všude po zemi se válely skleněné lahve od alkoholu, krásně to cinkalo, když člověk do nějaké kopl...
ZobrazitBěží. Běží stále rychleji a
rychleji. Rychlost jako on žádný tvor nedokáže vyvinout. Kromě jiných Zelených
draků. Les se proti němu vzbouřil. Větve
ho šlehaly do tváře, ostružiní si přivlastnilo roli ostnatého drátu a jeho
soupeř se nezadržitelně blížil...
„Tak a končím!“ řekla jsem asi tři hodiny po dopisování hromady sešitů a potěšeně s nimi práskla do šuplíku. Vedle stolu hned trůnila moje postel, takže spadnout do měkké peřiny nebyl vůbec žádný problém. Pak jeden krátký pohyb rukou, vytažení kabelu lampičky ze zásuvky a nastalo příjemné přítmí...
ZobrazitPocházel lesem. Byl znavený dlouhou cestou, i vedrem panujícím v tomto odlehlém konci říše. Trmácel se již od svítání a nyní padal soumrak. Složil tedy své potlučené kosti pod nejbližším smrkem...
ZobrazitZnovu jsem sklouzla po
vzdušném proudu. A dalším. Hodil mě na stranu a otočil mě. Zařvala jsem radostí
a udělala piruetu. Znovu jsem našla proud a rychle jím prolétla. Odhodil mě.
První let, konečně jsem se dočkala. Najednou se do mě opřel zbloudilý vítr a já
ztratila kontrolu...
Kde to jsem?
První otázka co mě kdy napadla.
Co tady dělám?
Problesklo mi jako druhé. A odpověď?
…?!
A kdo jsem já?
Hromada dalších jednoduchých otázek se valila, ale odpovědi? Žádné.
„Buď v klidu.“ Ujistil mě cizí hlas. Přátelský, milý, ale cizí...
ZobrazitTvář Gorgony
Přistup blíž, Gorgono!
Pohled tvých očí zničí vše živé.
Můžu Tě pohladit, má paní?
Ze dlaní mi teče krev.
Jsi zlá a přece tak nádherná!
Nejsem hrdina a přec jsem válečník,
rezavý gladius tříští se o skálu.
Jsem kámen, nemůžeš mi ublížit,
Mohu tě z...
L.P. 1824
Mladý muž si otřel pot z čela a pohlédl na svoji drobnou ženu. Usmála se na něj a usadila se do trávy, byli na místě. Rozhlíželi se kolem sebe a tiskli si vzájemně ruce. To místo bylo opravdu nádherné. Tak tady teď bude jejich domov. Z blízka se jim domek zdál ještě krásnější, než z dálky...
Zobrazit