Voľba
Voľba
Keď som v to osudné ráno prvý raz otvorila oči, naivne som si myslela, že mám pred sebou ďalší nudne stereotypný deň...
ZobrazitKategorie Nové příspěvky
Útěk z ráje
Psát si deník nikdy nebylo pro mě, ale po tomhle všem to asi bude potřeba. Možná, že když si to přečtu sama po sobě černý na bílým, tak si tu chybu, která byla jen ve mně, jak obvykle podotýkají moji rodiče, konečně uvědomím.
Den, který mi obrátil život vzhůru nohama, začal ...
ZobrazitJistá nejistota
Zvonivý smích proťal ticho jinak upjaté a tiché nemocniční místnosti. Samozřejmě jsem se zasmála já, kdo jiný by se taky smál na takovém místě...
ZobrazitDotek anděla
Škrábance a jizvy lemují mé tělo
vybavují se mi vzpomínky,
které mé oko zřelo.
Na bitevním poli
všichni vojáci padli.
Z mrtvol a porážky vine se tu puch
a pro mě si přichází nebeský duch.
Mé oči se zavírají a
dotek anděla pocituji.
ZobrazitCo-by, kdy-by
Po dlouhé době jsem ho potkala. Jeho oříškově hnědé oči si mě v davu ostatních studentů hned našly.
„Ahoj, tak jak bylo? Jak se máš? Co prázdniny?“
„Ahoj, počkej, trochu pomaleji na mě…“ ošívavě jsem se zasmála...
Nisa, řeka smutku
Kdysi dávno, když byl Liberec ještě malá vesnička, stal se jeden moc smutný příběh, který vypráví o krásné a hodné Nise, kterou potkal zlý osud.
Nisa žila v malé chaloupce hned u řeky (tenkrát bezjmenné).
Nisa byla pilná a ráda pracovala, ale někdy ani to nestačilo, když neměla...
ZobrazitKouření
Bývávalo dobře. Procházeli jsme čistými ulicemi v čistém prostředí, v čistém vzduchu. Párkrát jsme minuli pána, který si v puse elegantně přidržoval dýmku. V sobotu večer, už se stmívalo, jsme tiše pozorovali děti, jak se celý splavený prohánějí po mýtině. Děti dýchaly ten jarní vzduch...
Vae Victis – Prolog
Jen něco málo na úvod mé povídky Vae Victis (název v češtině znamená Běda poraženým).
O odvaze seržanta Finleyho Wallace, kapitána Raymonda Collinse, nadporučíka Wei Liho, desátníka Granta Kennedyho a Rebeccy Nemorayové by před dvaceti lety jistě vyprávěl dobrodružný film, který by v ki...
ZobrazitSicílie
Kdysi dávno mohutný hrad stál
na vrcholku dvou vysokých skal.
Tam v hradě kdysi dávno byl
mladý sluha se jménem Meldbil.
Meldbil sloužil samotnému králi,
královně i její dceři Sicílii.
Sicílie tuze krásná byla
a do mladého Meldbila se zamilovala.
Meldbil miloval zas ji
ale král...
ZobrazitInfikovaná smrtí
KAPITOLA PRVNÍ
Když si představíme hřbitov,vyplivne na nás náš mozek řadu pomníků,věnce a příbuzné oplakávající smrt,svíčky atd.ale zde půjde,a my se budeme bavit,o trošku jiném hřbitově,vlastně o zcela jiném hřbitově...
Zobrazit