kapsa obnošeného kabátu
jedna prázdná druhá vysypaná
přesto ukrývají poklady
vzpomínky
první rande
obě ruce pevně usazené v kapsách
v jedné z nich skoro až bolavě sevřené klíče
v druhé užmoulaný kapesník plný nervózního potu
hlavně aby nedošlo ke vzájemnému dotyku rukou
zároveň tužba po tom
vítězí ostych
druhé rande
jedna ruka občas odvážně opustí svou skrýš
dychtivě a ještě odvážněji čeká na jakoby náhodné zachycení
povedlo se
na třetí schůzce se už v jedné kapse tlačí dvě ruce
přimknuty k sobě
svorně v duchu přemítají co bude dál