Pochybná setkání,
pohledy přes sklenky,
utápíš zklamání
v náruči milenky?
Hluboko za víčky,
osud nám ustele,
vyzuté střevíčky
a výkřik z postele.
Vášeň je z dohledu,
díváš se nemile
a whisky bez ledu,
zakončí zdvořile,
bezcenné přísahy
o věčném životě,
není dost odvahy,
zůstat v té nahotě.
Nestojíš o lásku,
kterou mám na dlani,
složenou z obrázků,
hrůzu ti nahání,
usínat v objetí,
předstírat boháče
a ptát se – co je ti?
když je mi do pláče.
Pro oči rytíře,
pro úsměv z pohádky,
usínám ve víře,
přikrytá pozlátky,
ze střípků vzpomínek,
z vůně a nadějí,
že-s zažehl plamínek
a máš mě raději.
Slzy se utiší,
srdce je v pozoru,
neví a netuší,
že-s zaklap závoru.