jdu temnou alejí, trochu se klátím
vždyť chutný líh mi zahřál dech
slíbil jsem, že se jednou vrátím
z temné strany zpět na první břeh
pomalu vnikám do tvého bytu
s měsíční září za zády
vyznám ti zůstatky svého citu
za zvuků šílené parády
bláznivý nápad, chtít zase líbat
tvé rety jedem potřené
do chladných očí se opět dívat
a cítit tvé tělo zpocené
nekopej tolik, mám větší sílu!
a odpor se pomalu vytrácí
teď mohu přiložit ruku k dílu
když vysvlék jsem kazajku svěrací