5.
„Hej… Hej! No tak, slyšíte? Seberte se, člověče, jinak na té zemi nastydnete!“
Otevřel jsem oči. Víčka jakoby k sobě byla přilepená sekundovým lepidlem. Viděl jsem jen matně – buďto mlha jaksepatří zhoustla, nebo jsem dostal pořádnou pecku do hlavy.
Nebo se mi rapidně...
Otrávené trny
Poslal jsem ti černou růži v poháru
šumivého vína zlaté barvy nebe.
A. Blok
„Ta zmije šílí jako nebezpečná bestie a seká kolem sebe ocelovými drápy...
ZobrazitModrá krev
Tvé mrtvé krve vychladlé jsem bledým květem,
jenž vláhou zraků tvých se rozpučel a vzrůstal:
chuť trpkou života svým vlíbalas mi retem
a tvým dědictvím mi v duši smutek zůstal.
Otokar Březina
Osud ji zavál do země stínů, černé a truchlivé jako bezesná noc, di...
Zobrazit3.
Když jsem se vyřítil ze zatáčky, autobus už na zastávce stál a nabíral cestující. Motor štěkal v nekonečném cyklu a z výfuku se kouřilo, jako by benzín někdo řádně naředil olejem. V kombinaci s mrazem se teplý čmoud dal zřetelně sledovat při sestupu na vozovku a následném rozšiřování do stran...
Já osobně rozlišuju dvě skupiny lidí. Do té jedné zřejmě budeš patřit ty, protože ses rozhodl tohle číst, aby sis řekl: „Další nudná holka o tom, co se zamiluje a skončí to šťastně až do smrti.“ Keci.
Pokud i ty tomu věříš, tak to rovnou můžeš zabalit, protože nic takovéh...
ZobrazitPoskakoval nedaleko na vysoké zídce a prozpěvoval si ten morbidní popěvek. Nechápal jsem, ale pak mě trklo něco jiného. V tom zmatku a zoufalství jsem na to úplně zapomněl. Dopis! Rychle jsem zašmátral v zadní kapse jeansů. Nebyl tam.
„Hej!“ utnul jsem křikem jeho dětský zpěv, kdy...
ZobrazitProstory staré školy byly tmavé a tajemné. Lidé se jí vyhýbaly, protože o tomto starém domě kolovalo mnoho znepokojujících příběhů. Byl to dokonalý úkryt. V jednom ze sklepů seděla u zdi schoulená postava a několik kroků od ní stál muž...
ZobrazitProlog
Poslední dobou jsem jí vídávala častěji,častěji než kdy předtím.Bylo to tak tajemné,až mě z toho brala hrůza.Její oči mě vždy probodávaly jak dva ostré nože.Její síla mě udivovala.Kdo by řekl,že ta malá holka dokáže všechno,všechno co chce…
Ale to co se stalo...
ZobrazitZatajil jsem dech. Krčil se u země a jeho mandlové oči vykuleně hleděly přímo na mě. Nemohlo mu být více než deset let, spíš méně. Na sobě měl pouhé kraťasy a zelenobílé pruhované triko. Kulatou tvář mu zdobily rozčepýřené, světlé vlasy s délkou nad malá ramena...
Zobrazit1.
Budík už by měl zvonit. Rozdrnčet se nárazy úderníku na dva… dvě tělíska, která vypadají jako zvonky na kolo. Nikdy jsem nepřemýšlel nad jejich pravým názvem. Ale záleží na něm zrovna teď? Odpovím si sám: ne. Protože každou chvíli mne z polospánku vytrhne hlasité zvonění a vibrace...
Zobrazit