Výstava

Je sobota ráno. Zatímco opilci vrávorají domů,my vrávoráme k autu. Nikoliv pod vlivem alkoholu,ale pod tíhou bagáže. V jedné ruce ranec za který by se nemusel stydět ani Messner,v druhé ruce zmítající se pes. Už tuší, a nechce. Naložím do auta psa, cpu tam bagáž. Žena mi chce pomoct,otevře druhé dveře.Pes přeleze sedačky a cpe se ven. Cestou rozšlápne tašku s jídlem. Nacpu psa i tašku znovu do auta a zabouchnu. Sedám za volant a hledám klíčky. Vystupuju,otvírám kufr. Pes vystupuje. Nacházím klíčky,chytám psa, nacpu ho do auta. Znovu usedám za volant. Zvoní mobil. Volá kamarádka že už jsou u Benešova a budou čekat u pumpy. Vyrážíme. Od třetí křižovatky se vracíme pro očkovací průkaz. Znovu vyrážíme. Zvoní telefon. Volá kamarádka že se vrací do Prahy,protože nemá očkovací průkaz. Říkám že počkáme u pumpy. Najíždíme na dálnici, auto se poslušně rozbíhá. „Rodokmen je v tý černý tašce?“ Tuhne mi úsměv. V jaký černý tašce???“ „Co byla na klice“ Mlčím..“Tys ji nevzal?“ Mlčky odbočuju na prvním sjezdu. Vzduch houstne,významné pohledy na hodinky se prodlužují. Před domem žena vybíhá ještě za jízdy. Za chvíli se vrací s taškou,psí miskou a dekou. Mlčí. Vyrážíme. Na dálnici vyhecuju auto k maximální povolené rychlosti. Pár kilometrů před dohodnutou pumpou dojíždíme vínový golf,jen se kolem mihnem. „Nebyla to Lenka?“ Ubírám a -ano,je. Svorně vjíždíme na parkoviště. Rychlé kafe,čurání psů a zas polykáme kilometry. Na místo dojíždíme půl hodiny po uzávěrce, ještě tu není půlka lidí. Zaparkujeme se u stromu,uvážeme smečku. Smečka neváhá a okamžitě se zamotává do vodítek. Půl hodiny je rozmotáváme, na konci jeden chybí. Náš. Nehybně stojí nad slečnou s řízkem a slintá jí do klína. Běžím pro něj a rvu ho pryč. Slečna mi věnuje pokřivený úsměv. Cestou míjíme pána s klobásou na tácku. Pes neváhá,pán ano. Uvazuju za doprovodu pohlavků psa a jdu koupit pánovi klobásu. Hroutím se na deku. Přibíhá cizí pes a rozmetá zavazadla. Nahážu je zase na hromadu a znovu usedám. „A připraví se čísla…“ Žena bledne,“Jsme na řadě,kde je číslo?“ Konečně ho najde,seškrábne z něj máslo,sýr a kus krajíce a vyráží do kruhu. S napětím sleduju výsledek- V2.(výborný,2místo) Žena se vrací a vrčí. Rozebíráme pořadí, někdo souhlasí,někdo nadává.Rozmotáváme smečku a jede se do kempu. Večer posedíme a ráno domů,pomalu se chystat na další výstavu..

Napsat komentář