Notová pohádka

Skladatelovo
pero škrábalo po papíře a Notová osnova se plnila hudebními značkami. Taktové
čáry, Noty G, A, D, F a znovu A. Houslista a Flétnista se dívali Skladatelovi
přes rameno a jen přikyvovali. Na konec zápisu ještě Repetice a Taktová čára.
Houslista se podíval na papír a představoval si housle, hrající skladbu.
Flétnista vzal zápis do ruky a pročítal si noty.

„Oběd!“
ozvalo se u kuchyně. Skladatel i oba muzikanti odešli z místnosti a papír
ležel nehybně na stole. Oknem vletěl do místnosti malý ptáček a posadil se na
stůl. Zálibně si papír prohlížel. V jednu chvíli tu papír ještě byl, ležel
nehybně na stole, v druhé si s ním ptáček hrál hru, ve které se trhají
listy papíru. Když tvoreček odletěl, na stole ležely jen pozůstatky hudby.
V místnosti bylo zase ticho. Najednou se něco změnilo. Na koberci stála
skupinka bytostí. Rozhlíželi se kolem sebe.

„Kde to
jsme?“ řekla trochu bojácně Repetice.

„Kde je náš
papír?“ hledal Rytmus.

„Kde jsou
noty?“ zajímal se Takt.

„Papír i
osnova budou zřejmě zde.“ Řekla Dynamika a zvedla ze země kousek papíru
s Notami G a F.

„Co budeme
dělat?“ slečna Repetice si sedla na Skladatelovu židli a měla slzy na krajíčku.
Rytmus si stoupl k oknu a poslouchal stromy. Pokyvoval hlavou. Takt se
zamyšleně zahleděl a Rytmus. Repetice je pozorovala oba a najednou ji ze židle
zvedl nápad.

„Když se
dáme dohromady, napíšeme skladbu zase znovu, každý z nás je částí hudby,
když každý přispěje trochou do mlýna, dáme to zase dohromady!“

„Výborný
nápad!“ ozvala se konečně Melodie. Dívka, se světlými vlasy se počala hledat
papír a pero. Takt a Dynamika jí pomáhali, bohužel neúspěšně. List nahnědlého
papíru a inkoust našli lehce, ale brk si asi nevědomky Skladatel odnesl.
V místnosti zavládlo ticho na beznaděj. Drobný Rytmus se protáhl dveřmi a
jal se co nejtišeji scházet ze schodů. Uviděl hudebníky, jak sedí u stolu a
jsou zabráni do diskuze, nejspíš ještě na dlouho. Pero leželo na skřínce u
dveří. Rytmus pro něj natáhl naslepo ruku, naštěstí se trefil, když ji zase
přitáhl k sobě, svíral černý brk. Rychle vyběhl schody a tiše zavřel
dveře. Podal brko Melodii, ta napsala na papír houslový klíč, předznamenání –
dva křížky Takt přidal značku celého taktu. Melodie si znovu vzala pero a
Rytmus jí radil, jakou hodnotu not má zaznamenat. Dynamika tu a tam přidala
znaménko Forte – silně, Piano – slabě nebo Mezzoforte – středně silně. Melodie
psala a na konec zápisu Repetice přidala dvě tečky – opakování. Jakmile Takt
udělal dvojitou Taktovou čáru, všichni se rozplynuli a na stole ležel jen lis
papíru. Než zmizel, Rytmus ještě zavřel okno. Jen zmizeli, do místnosti vešli
Houslista a Flétnista, kteří si vzali nástroje a přehráli si skladbu. Melodie
si spokojeně broukala na housle i flétnu a Rytmus byl spokojený. Na konci
Reletice a znovu.

Konec    

Napsat komentář