Klopýtám
závějí sněhu,
za sebou nechávám
stopu z kapiček
rudé krve.
Kopýtka cinkají
o mrazivý led
v nepravidelném rytmu,
jdu dál.
Třesu se
zimou i strachem.
Srdce mi slabě,
bezbranně buší.
Mráz štípě
do nozder.
Oříšková srst
na bocích září
rudou krví
a v očích mechových
zračí se šílenství.
Vytí ozývá se
z lesa smaragdového.
Chytí mě.
Až budou chtít,
ucítí můj pach.
Jsem slabý.
Tiché našlapování
měkkých tlap
za mnou plíží se
Nedokázal….