Jediný pohyb mě dělil od celovečerního dění. Nadechla jsem se, a pomalu rukou zatlačila na mohutnou železnou kliku. Po otevření dveří se mi naskytl pohled na obrovskou místnost zkrášlenou bílými liliemi, osvícenou mohutnými skleněnými lustry...
ZobrazitPřibližovali jsme se k náměstí Campo San Polo. Poprosila jsem kočího o zastavení.
Nabízel mi, že mě doveze bez problémů dál, ale já bez rozmýšlení odmítla. Nechtěla jsem, aby někdo věděl, kde s Niettou žijeme. Poděkovala jsem a vydala se domů.
Z dálky naší cha...
ZobrazitNočními ulicemi se v tuhle hodinu většinou nikdo nepotuloval, občas jen nějaká toulavá kočka. Dnes v noci tu právě jedna byla. Avšak tahle se od ostatních velmi lišila – neměla devět životů, nýbrž jen jeden. A i o ten bude brzy okradena.
V koutě slepé ulice se krčila před bez...
ZobrazitJediný pohyb mě dělil od celovečerního dění. Nadechla jsem se, a pomalu rukou zatlačila na mohutnou železnou kliku. Po otevření dveří se mi naskytl pohled na obrovskou místnost zkrášlenou bílými liliemi, osvícenou mohutnými skleněnými lustry...
ZobrazitNáměstí Campo San Polo doslova přetékalo lidmi. Procházeli se kochajíce okolím, krmili hemžící se holuby – což se zde ve Venezii stalo zvykem. Toto město má neutuchající přitažlivost, která člověku nedovoluje zpochybňovat jeho velkolepost...
ZobrazitByla zima, do obličeje mě řezal ostrý studený vítr. Čím více vánice nabírala na síle, tím více jsem se pod svým kabátem třásla.
Měla jsem velké štěstí, protože kdyby ho ta žena před týdnem nepohodila k hromadě smetí, byla bych zřejmě promrzlá až do morku kostí...
Zobrazit